Horní Planá

HISTORIE

Původní osadu založili v 1. polovině 14. století mniši z kláštera Zlatá Koruna a roku 1349 ji Karel IV povýšil na městys. Významný vliv na rozvoj města měla dobrá poloha při obchodní stezce z Čech do Rakouska, později výstavba Schwarzenberského plavebního kanálu a výstavba železnice.

První zmínka názvu je v listině zlatokorunského kláštera jako „Plan“, v královské listině z roku 1349 pak jako „Plana“, dále je zmiňována jako „Plan oppidum“, „Miestečko Plané“, od roku 1918 německy „Oberplan“ a česky pak Horní Planá.

Horní Planá již od 15. století užívá i městský znak – medvěd s rožmberskou růží v tlapách.

Pestrá a rozmanitá, stejně jako celá Šumava, je i Horní Planá a její okolí.

Dominantou města je původně gotický kostel svaté Markéty z roku 1374, později přestavěný v pseudogotickém stylu. Kůr zdobí ranně renesanční malby z doby kolem roku 1520 a unikátní varhany krnovské firmy J. Klosse. Zajímavá je i kostelní věž, která v minulosti zřejmě zastávala i obranný charakter .

Na vrcholu Dobré Vody se na starém poutním místě v lesoparku nachází barokní kaple Panny Marie Bolestné s klasicistními varhanami od varhanáře J. Breinbauera.

PAMÁTKY

• Kostel sv. Markéty – raně gotická stavba (první zmínka 1374), dnes novogoticky přestavěn se zachovanými renesančními nástěnnými malbami z let 1530-80
• pozdně barokní kaple Panny Marie Bolestné,  Dobrá Voda
• Památník-rodný dům Adalberta Stiftera
• Stifterův pomník, Stifterův park
• náměstí – pranýř, kašny
• původně barokní fara a novobarokní radnice z r. 1896
• Stifterův park,  Dobrá voda

VÝZNAMNÍ RODÁCI

• Adolf Martin Pleischl (1797 – 1867)
  Univerzitní profesor obecné a farmaceutické chemie. Vynálezce kovuprostého smaltu.
• Johannes Evangelista Habert (1833 – 1896)
  Významný skladatel, publicista a hudební teoretik.
• Hans Schreiber (1859 – 1936)
  Spoluzakladatel Šumavského muzea v Horní Plané. Jeden z nejvýznamnějších znalců evropských rašelinišť.
• Franz Fischer (1867 – 1937)
  Ředitel školy. Psal vlastivědné a historické články o zdejším kraji. Pro Horní Planou psal rozsáhlou obecní kroniku. Čestný občan Horní Plané.
• Gustav Jungbauer (1886 – 1942)
  Významný národopisec, spisovatel, jeden ze zakladatelů Šumavského muzea v Horní Plané. Mezi jeho díla patří sbírka „700 lidových písní ze Šumavy“.
• Johannes Urzidil (1896 – 1970)
  Německý básník, prozaik a esejista původem z Prahy, přítel F. Werfela, F. Kafky, Jana Zrzavého. Domovské právo obce Zvonková.
• Hugo Rokyta (1912 – 1999)
  Jedna z předních osobností české památkové péče, zasloužil se o vznik Památníku – rodného domu Adalberta Stiftera. Čestný občan Horní Plané.
• Ivan Nový (1929 – 1998)
  Pedagog, spisovatel. V nádražní budově mu byla odhalena pamětní deska.
• Adalbert Stifter (1805 – 1868)
  Nejvýznamnější osobností spojenou s Horní Planou je spisovatel, básník a malíř Adalbert Stifter.
  Narodil se 23. října 1805 v rodině tkalce a obchodníka s plátnem. Vystudoval gymnázium v Kremsmün steru, zajímal se o přírodní vědy a právo. Dříve než literární nadání se projevil jeho malířský talent. Působil jako zemský inspektor obecných škol v hornorakouském Linci. V roce 1850 obdržel Stifter od císaře velkou zlatou medaili za umění a vědy a v roce 1854 rytířský kříž řádu Fran tiška Josefa. V Linci, kde se věnoval svým literárním a vědeckým aktivitám, 28. ledna 1868 Adalber Stifter zemřel.
  Krásy šumavské přírody, osudy obyvatel Šumavy i vzpomínky na dětství prožité v Horní Plané našly svůj odraz v mnoha Stifterových povídkách a románech, např. Z kroniky mého rodu, Popsaná jedlička, Hvozd, Vítek. Na české, rakouské i německé straně Šumavy najdete mnoho míst, která připomínají osobnost tohoto „básníka Šumavy“. Kromě Památníku -rodného domu Adalberta Stiftera či krátké Stifterovy stezky v okolí Horní Plané (4 km) můžete absolvovat několik pěších či cyklistických výletů do kraje Adalberta Stiftera.